strašidelný příběh 2
18. 10. 2008
Dávný příběh Znáte to, tábor, večer, stezka odvahy, nejdřív velké oči, ale s posunující se ručičkou blíž k půlnoci začíná všem otrlým tak nějak docházet humor.... Jde první, další, ostatní se krčí u ohniště. Potom přijde vedoucí a začne vás děsit nějakými zaručeně pravdivými historkami.... Za dne by se u toho všichni málem počurali smíchy, ale je noc, PŮLNOC, a ty stromy přece jenom tak nějak divně šumí.... ,,Tak co, povím vám nějakou historku, abyste tu neusnuli," objevil se u ohniště Láďa a potutelně se usmál. Bylo vidět, jak i ty nejotrlejší povahy neklidně poposedly na místě. A jak Láďa vyprávěl, bylo jejich poposedávání stále neklidnější.... ,,Nebudu vás strašit nějakým zaručeně pravdivým příběhem, který se mi stal," začal Láďa, ,,protože tohle se mi opravdu naštěstí nestalo. Ale jako malý kluk jsem taky jezdil na tábory, měl stezky odvahy a slyšel různé příběhy.... Tenhle z nich byl asi nejstrašidelnější, tak jestli chcete, povím vám ho...." udělal významnou přestávku a čekal na odpověď. Bylo mu jasné, že to stejně nakonec řekne, ale chtěl vytvořit tu správnou atmosféru. Potom se nadechl a začal vyprávět: ,,Znáte ten dům nedaleko odtud. Vždycky kolem něj chodíme na výlet, teď je hodně rozpadlý a obrostlý vším možným." Všichni přikyvovali, jako že znají. Láďa pokračoval: ,,Dřív ale vůbec nebyl takhle opuštěný. Bydleli tam nějací staří manželé, měli slepice, prase a psa. Lidi z vesnice je měli docela rádi, protože jim vždycky se vším pomohli. Ten starý pán měl údajně svoje vrtochy, pořád něco kutil v kůlně a opravoval plot. Jednoho dne ale udělal hodně divnou věc- celý jejich plot omotal ostnatým drátem. I branku, takže oni nemohli ven a nikdo nemohl dovnitř. Nikdo neví, jak si sehnali jídlo a různé věci do domácnosti. Každý den se okolo plotu objevil další pruh ostnatého drátu a málokdo viděl manžele venku. Postupně se lidi tomu místu začali vyhýbat. Pravidelně sem chodil jenom myslivec a někdy se ptal toho pána, k čemu je ten drát. Pán mu prý nikdy neodpověděl. Po nějaké době manželům začaly z dvorku mizet slepice, potom ustalo kvičení prasete a nakonec štěkot jejich velkého psa. Lidé ve vesnici se s největší nechutí shodli na tom, že svá zvířata manželé zabili, aby měli co jíst. Mohla, ale taky to nemusela být pravda. Protože nějací kluci vyprávěli, že pes pobíhá po dvorku pořád, ale jenom v noci a už vůbec neštěká. Celý dům postupně chátral, zahrádka zarostla plevelem a na plotě se stále objevovaly další vrstvy drátu. Říkalo se, jaktože to starého pána nepopíchá. Ve vesnici jednoho rána našli zmrzačenou slepici. Někdo tvrdil, že takové kroužky na nohou mají jedině slepice těch podivínských manželů. Nijak moc se to však neřešilo, prostě se sem zatoulala nějaká slepice a potrhali ji psi. Jenže za několik dní ležela na tom samém místě jiná, také zmrzačená, ale stejně jako předchozí ještě živá. To už bylo trochu divné, že? Slepice navíc měly rozdrásané tělo a tvrdilo se, že jsou zraněné od ostnatého drátu. Třetí slípka na sebe nenechala dlouho čekat. To už se místní chlapi rozhodli, že zajdou za tím pánem a rázně mu doporučí, aby přestal děsit celou vesnici. Sebralo se několik vazounů, ze kterých šel strach. Stáli před tím divným domem a hlasitě hulákali, protože vrazit dovnitř nemohli. Pán skutečně vyšel z domu. Spustili na něj, jak si to představuje, takhle týrat zvířata a házet je po silnici. Jenže on tvrdil, že za nic nemůže, že by se přece nedostal ven ze svého pozemku. A na otázky, proč se zabarikádoval a kam se poděla všechna jeho zvířata, vůbec neodpovídal. Chlapi museli odejít s nepořízenou. Říkali si, že pokud za to opravdu může ten chlápek, určitě si teď dá pozor. Dokonce sestavili hlídky a celou noc inkriminované místo hlídali. Ale marná sláva- druhý den ležela další slepice na jiném konci vesnice. Nebožačka žalostně kvokala a děti se k ní bály jít. Stala se z toho záhada širokého okolí. Nálezy poraněných slepic se teď opakovaly denně.Jejich počet už přesáhl desítku a starosta obce byl úplně bezradný. Nakonec naverboval dobrovolníky, kteří by hlídali po obvodu celé vesnice. Několik z nich se nenápadně vydalo také k onomu domu. Nikdo z těch statečných za celou noc nic nezpozoroval, a přesto ráno ležela v jádru vesnice na silnici další slípka. Lidé byli naštvaní, protože nemohli nelézt viníka. Jeden podezřelý se nabízel, ale proti němu nic neměli.... Tahle situace trvala přibližně dva měsíce. Ještě několikrát se šli zeptat toho pána, ale ten pokaždé tvrdil, že o ničem neví. Jednoho dne přišel zlom. Ráno se po celé vesnici našlo několik slepic, tentokrát úplně mrtvých. Navíc každá z nich měla svého majitele a ležela u něj na dvorku. Nikdo opět nic neviděl a ani neslyšel. Pak se náhle věci vrátily do normálu. Žádné slepice, žádné záhady. Starý pán během noci patrně odmotal všechen ostnatý drát, všechna zvířata se vrátila na své místo a manželé byli opět občas vídáni, jak se vyhřívají na zápraží. Jako by se uplynulých několik měsíců nestalo vůbec nic divného.... Vždycky jednou za rok se celá situace opakovala, až do smrti starých manželů. Potom byl klid. Lidem se tedy potvrdila jejich domněnka, že viníkem byl starý pán, ale když se po pohřbu vydali do jejich domku, nenašli tam vůbec nic podezřelého. Žádný ostnatý drát, žádnou krev po zvířecích orgiích.... Po vesnici se povídá, že jednou za nějakou dobu se nocí ozývá vyděšené kvokání týraných slepic. Mě vždy lákalo jít se k tomu domu podívat. Teď vám můžu prozradit, že naše dnešní stezka odvahy vede právě kolem toho domu. Musíme zjistit, co je na tom všem pravdy," blýskl Láďa očima a opět se někam vytratil....
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář